Neberu sebe, ani ostatní, zas tak vážně, a tím pádem neberu vážně ani situace, které mi život přináší.
Svůj život beru s humorem, nadhledem, ale zároveň z něho neutíkám, a umím za něj přijmout zodpovědnost.
Jsem životní optimista, který se raduje ze života a vědomě si vybírám, co je pro mě důležité. Zároveň používám kritické myšlení a nesnáším umělou pozitivitu, která je v současnosti, tak hrozně moderní.

Život je hra, kterou je potřeba žít a ne přežít.

Žiju, pracuji a starám se o sebe i okolí, jak nejlépe umí, ale zároveň si udržuji určitý odstup od lidí a situacím ve vnějším světě, aby s ním cloumali a rozebrali na atomy.

Dostat se do klidu a pohody, není žádná prdel, a teď to zní, jako nedostižný cíl, ale jde o to začít a hned na začátku se neposrat.